Dnes už se na potravinách nesedí

V otázce vybavení interiérů je stále něco nového. Bytoví designéři se snaží přinášet stále nové a neotřelé nápady pro větší komfort i pro luxusnější nebo originálnější vzhled našich domovů. V mnoha případech ale sáhnou pro inspiraci do dob minulých. Stejně jako v případě sedacích vaků. Ona to totiž až tak převratná novinka není.

o   V zahraničí se mohli výrobci inspirovat v továrnách, kde dělníci odpočívali na pytlích s luštěninami, rýží nebo jinými surovinami.

o   A pokud bychom chtěli zůstat doma, pak si stačí vzpomenout na černobílý film se skvělým Vlastou Burianem „U snědeného krámu“.

§  Tady sedí tento vysloužilý rytmistr na pytli se zrním a jen si pochvaluje.

Drobná náplň, kterou mohlo tvořit tedy zmíněné zrní, luštěniny nebo rýže, se skvěle přizpůsobila tělu sedícího. V podstatě vzniklo pohodlné křeslo pro každou postavu. Je jasné, že jen málokdo bude chtít mít doma sedací vak, který je naplněn potravinami. Asi by to nebylo dobré zejména z hygienického hlediska.

§  Proto je přírodní náplň nahrazena polystyrenovými kuličkami.

Jedno ale zůstalo společné. Náplň se dá v obou případech ubírat nebo přidávat. Přesně podle toho, jak je to pro sedícího pohodlné.

Odkud sedací vaky přišly, vlastně nikdo neví

První designové sedací pytle spatřily světlo světa v šedesátých letech minulého století. Díky tomu, že byly skutečně pohodlné, staly se brzy oblíbenými zejména mezi mladými lidmi. A tím pádem začaly rychle pronikat do mnoha domácností.

o   A jen pro zajímavost – některé zdroje tvrdí, že sedací vaky mají mnohem delší historii, která dokonce spadá až do doby před více než tisíci lety.

o   Tehdy prý existovalo něco jako vak, který byl naplněn malými kuličkami nebo hrubším pískem.

-         Ale jestli se na něm sedělo, nebo se s ním hrála nějaká oblíbená míčová hra, už zdroj neupřesňuje.

-         Dnes to už ale jistě není důležité.